Koupím pozemek vhodný pro umístění včelstev

např. louku orientace jih - jihovýchod.


V okolí Malá Skála, Bzí, Turnov, Klokočí, Besedice, Kozákov.

Děkuji za informaci či nabídku na mobil a SMS: 608 973 644.

 POLARIZAČNÍ PŘÍSTROJ ( LAMPA )
Přístroj na zjišťování (měření) vnitřního pnutí ve skle.
Dříve běžný přístroj v každé sklárně. Dnes je často vyhazován do šrotu při ukončení výroby, při likvidaci provozů při konkurzech a vyrovnáních. Výpadá většinou jako kovový válec velikosti gbelíku se skleněnou deskou nahoře. Když něco takového při vyklízení provozů a dílen najdete, prosím ozvěte se. Děkuji.
Jen funkční za rozumnou cenu.
 

inzerát  KOUPÍM

Polarizační přístroj - lampa

Mobil + SMS: 608 973 644,
email: hofhof/zavin/seznam/tečka/cz

Polarizační přístroje

K polarizaci světla a k jeho zkoumání se používá tzv. polarizátorů. Jsou to optické prvky, které ze svazku obyčejného světla vytvoří svazek lineárně polarizovaný. Mohou pracovat na principu odrazu světla pod Brewsterovým úhlem od plochy, která lomený paprsek úplně pohlcuje. Velmi často se využívá polarizátorů na bázi přírodních dvojlomných krystalů, hlavně islandského vápence (např. ,,Nicolovy hranoly``). K polarizaci lze využít i tzv. dichroismu. Je to schopnost některých přírodních nebo synteticky připravených látek v poměrně tenkých vrstvách polarizovat dvojlomem a současně pohltit mimořádný paprsek, takže po průchodu dichroitickým polarizátorem (tzv. polaroidem) dostaneme lineárně polarizované světlo. Pro zkoumání dvojlomnosti látek a jejich polarizačních vlastností se používá obvykle dvou polarizačních elementů zařazených za sebou. První z nich, polarizující obyčejné světlo, se nazývá polarizátor, druhý, jímž se určují vlastnosti polarizovaného světla, je tzv. analyzátor. Takovým polarizačním přístrojem s rozsáhlými možnostmi využití je polarizační mikroskop. Je to normální optický mikroskop, v němž je součástí osvětlovací soustavy polarizátor (obvykle polaroidová destička) a před okulár je zařazen další polaroid jako analyzátor. Polarizátor i analyzátor jsou otočné a jejich úhlové otočení lze měřit. Mezi objektiv a analyzátor je možno vřadit některá pomocná zařízení, např. čtvrtvlnnou destičku a zpožďovací destičku pro barevné purpurové pole.

Čtvrtvlnná destička je obvykle slídový lístek takové tloušky, aby v něm při průchodu polarizovaného světla došlo k vytvoření dráhového rozdílu mezi řádným a mimořádným paprskem o 1/4 vlnové délky sodíkového světla, tj. o 147 nm. Pomocí čtvrtvlnné destičky lze z lineárně polarizovaného svazku dostat svazek polarizovaný elipticky, popř. kruhové. Čtvrtvlnná destička se obvykle zařazuje mezi polarizátor a analyzátor otočený vzájemně o 90 (,,zkřížený``), a to tak, aby její osa půlila úhel mezi polarizátorem a analyzátorem.

Zpožďovací destička pro barevné purpurové pole je křemenná nebo slídová destička takové tloušky, aby způsobila při interferenci polarizovaného světla dráhový rozdíl 565 nm, a tím i vymizení vlnové délky 565 nm (zelená barva), takže zbylé barvy se složí v purpurovou. Zařadíme-li tuto destičku mezi zkřížené polarizátory spolu s mírně dvojlomným vzorkem, sčítají se dráhové diference destičky a vzorku a citlivě se mění barva zorného pole.

Křemenný klín je podlouhlá křemenná destička, přilepená na skleněné podložce, vybroušená tak, aby se její tlouška lineárně zvětšovala od nuly do určité hodnoty. Průchodem polarizovaného světla křemenným klínem je možno dosáhnout dráhového rozdílu paprsků v intervalu 158 - 1652 nm v závislosti na posuvu klínu.

Polostínový polarimetr

Základní sestava polarizačního přístroje, skládající se ze dvou polarizačních filtrů, umožňuje nastavení jejich vzájemného úhlu na 90$^\circ$ pouze podle subjektivního odhadu maximálního ztemnění celého zorného pole. To je zatíženo velkou subjektivní chybou. Zmenšení této chyby umožňuje polostínový polarimetr. U něj je zorné pole rozděleno na dvě poloviny s vzájemně mírně pootočenými polarizačními rovinami. To má za následek, že nelze dosáhnout úplného zatemnění celého zorného pole, ale pouze rovnoměrného polostínu. Malé pootočení analyzátoru způsobí ztemnění jedné poloviny zorného pole a rozjasnění druhé poloviny. Opětné dosažení rovnoměrného polostínu v celém zorném poli je potom v podstatě fotometrický problém a je zatíženo mnohem menší subjektivní chybou.
http://fyzport.fjfi.cvut.cz/Praktika/Polarizace/praktika/wwwpraktika/Zakladn_i_pojmy_vztahy.html

Co je to kresba?

Wikipedie:

Kresba je vizuální umění, které je vytvářeno množstvím kresebných pomůcek na dvourozměrné médium. Běžně se používají tužky, pastelky, voskové tužky, pastely, voskové pastely, křídy, rudky, uhly, olůvka, pera a tuš. Umělec, který kreslí může být označen jako kreslíř nebo kreslič (návrhář).

Malé množství materiálů uvolňující se na dvourozměrný materiál za sebou zanechává viditelnou stopu - proces je podobný malování. Nejčastěji se na kresbu používá papír, bývají také používány karton, kůže, plast, plátno, desky a mnohé další. Prozatímně mohou být také využívány tabule. Kresba je také populární jako prostředek k veřejnému vyjadřování přes graffiti.

Častými, ale ne rozlišujícími znaky kresby jsou použití jedné barvy, obraz vytvořený pomocí čar a pouze částečné pokrytí podkladu.

V minulosti byla hojně užívána tzv. lavírovaná kresba, kdy je kresba rozmývána pomocí mokrého štětce, někdy i namočeného do řídké tekuté barvy.

Kresba byvá zpravidla používána při vytváření pomocných studií, kdy si malíř, sochař či architekt zkouší a ujasňuje kompozici a další aspekty připravovaného uměleckého díla, reliéfu, sochy, malby, architektonické realizace atp.

Kresba byla umělci hojně užívána také k zaznamenání děl cizích umělců jako podklad ke své vlastní umělecké tvorbě. Od renesančního období se kresba stala vyhledávaným artiklem sběratelů. Postupně začala být kresba chápána i jako samostatné umělecké dílo, přestože je dodnes výtvarníky užívána hlavně k přípravným studiím.

http://kurzkresby.sweb.cz/