Nadšení pro rorýse mě dovedlo k potřebě najít informace o tomto obdivuhodném tvorovi:
Můj starý dům má nový smysl. Každý rok do skulin v římsách přilétají hnízdit rorýsi. Každý rok je více obdivuji.
Chtěl bych se s nimi vydat na jejich jednoletou pouť. Myslím, že taková zkušenost by mě naplnila smyslem více, než všechno pochybné lidské snažení.
Můj starý dům má svá tajemství Pod střechou v trámoví bydlí mu rorýsi.
Krouží kolem! Mají tady byt.
Jenom já nevím zda tu budu žít.
HoF
Zde jsou informace o rorýsích a fotografie , které jsem našel na internetu: Dívejte se vzhůru na nebe a objevte si rorýse. Honnza Hof
Rorýs: Ve vzduchu spí, páří se i hoduje Pavel Přeučil (17. 08. 2007)
Na dlouhou pouť do saharské Afriky odlétají poslední opozdilci z řádu svišťounů – rorýsi. Strávili u nás necelé čtyři měsíce, ale během nich o sobě dávali pěkně nahlas vědět. Rorýs obecný
(Apus apus) patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům.
Rorýs
je nejlépe z všech ptáků přizpůsoben pobytu ve vzduchu. Živí se tzv. aeroplanktonem (hmyzem , pavouky), který chytá za letu. Za
letu i pije z vodní hladiny a radarem bylo zjištěno, že za letu také spí. Jeho neuvěřitelná obratnost a letové schopnosti mu umožňují i takové akrobatické výkony, jakým je páření za letu. Jeho spánek
probíhá v jakýchsi krátkých úsecích. Vystoupá do výšky až 1 km (do této výšky létají například vyhlídkové balony) a po dobu klesání na několik minut spí a odpočívá. Upadá do mikrospánku, ve
kterém je jedna polovina mozku nečinná, ale druhá kontroluje jeho pohyb a okolí. Rorýsi mohou létat i ve značných výškách, to jim umožňuje relativně větší povrch červených krvinek, společně se
speciálním hemoglobinem, majícím vyšší schopnost vázat kyslík v prostředí s jeho nižším obsahem.
Nejraději mají paneláky Dnes znají rorýse především obyvatelé měst a ještě důvěrněji obyvatelé panelových
sídlišť. Nejhojnější kolonie rorýsů jsou totiž ve větracích otvorech panelových domů. V poslední době však s postupujícím zateplováním domů, ubývá rorýsům možností hnízdění v těchto prostorách. Původně rorýsi
hnízdili ve skalách a v dutinách stromů, ale města jim nabídla jak hnízdní příležitosti, tak potravu. Vybírá si díry ve zdech, krovy střech a místa pod římsami a trámy, kostelní věže. Hnízda si staví z rostlin a
peří, které nasbírají rovněž za letu a slepují je které slinami. V Číně jim říkají „vlaštovčí hnízda“ a jsou pověstnou místní pochoutkou
Namlouvání ve vzduchu Namlouvání a páření rorýsů probíhá ve vzduchu. Během námluv se samec a samička
synchronizují ve svištivém letu a dokonce také v hlasovém projevu, takže se zdá, že pískání pochází jen od jednoho jedince. Párku rorýsů vydrží věrnost po celý život. Je zajímavé, že svého druha či družku vždy
neomylně najdou. Z Afriky se totiž vracejí naprosto samostatně a setkávají se až na svém pravidelném hnízdišti. Samička do hnízda klade 1-3 vejce, ze kterých se přibližně po 20 dnech líhnou mláďata. V nepříznivých
podmínkách rodiče snůšku zmenšují vyhozením vajíček z hnízda. Zajímavé je, že v období hladu jsou mláďata schopná zastavit svůj vývoj, utlumit metabolismus a snížit tělesnou teplotu a přečkat tak dva až tři týdny!
Počet vdechů se jim sníží ze 40 až na 10 za minutu a jejich tělesná teplota je třeba jen o 2 – 3 stupně vyšší než okolní vzduch. Když prosí o potravu, neotvírají zobáčky jako jiní ptáci, ale tahají rodiče
za peří na krku. Mláďata zůstávají na hnízdě velmi dlouho, asi šest týdnů, když však pak koncem července hnízdo opouštějí, jsou ihned samostatná a schopná uletět denně svých 1000 kilometrů, což je vzdálenost z Prahy
do chorvatského Splitu..
Létající svalovci
Rorýse obecného poznáme za letu velmi snadno. Za prvé podle jeho křiku a pak
podle tvaru a zabarvení. Je celý černý a křídla má srpovitě prohnutá dozadu, takže připomínají bumerang. Ocas je mírně rozeklaný. Samec a samička se navzájem
neliší, mláďata mají peří na hlavě a zádech světle lemované. Jako ostatní svištouni má zkrácenou ramenní část křídla a naopak prodlouženou ruční část. Celá letka má
aerodynamický tvar a je pružná a pevná. Mají mohutně rozvinuté létací svaly, které se upínají na vysoký hřeben prsní kosti. Oč lepšími jsou letci o to hůře se pohybují po
zemi. Mají krátké a slabé nohy, a proto neumí chodit ani poskakovat. Zvláštním fyziologickým přizpůsobením svalů je jejich malá unavitelnost. Denně nalétá až 900
kilometrů a jejich mláďata se do pohlavní dospělosti po celé dva roky nedotknou země. Při letu dosahují neuvěřitelných rychlostí, 90 – 200 km/hod! Takovou má konstrukční rychlost například rychlovlak Pendolino.
Vizitka superletce Rorýs obecný (Apus apus) Řád: svišťouni (Apodiformes)
Čeleď: Rorýsovití (Apodidae) čítá na 80 druhů Velikost: cca 18 cm Pobyt v ČR: květen - srpen Délka života: V průměru 7 let
Přes jistou vnější podobnost s pěvci patří do řádu svišťounů, kam jsou řazeni např. i kolibříci. Je jen o málo větší než vlaštovka, ale celý černý, s krátkým vykrojeným
ocasem a dlouhými srpovitými křídly. S hlasitým pokřikem létá ve skupinách kolem budov, věží, popřípadě skal. Celý den je ve vzduchu, nikdy neusedá, jen občas zaletuje ke
hnízdu. Živí se "vzdušným planktonem", tedy převážně drobným až středně velkým hmyzem, který je unášen vzdušnými proudy. Původně byl obyvatelem skal a stromových dutin, dnes žije téměř výhradně ve městech,
kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na
sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.
Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k
atmosféře letních dnů. Tito blízcí příbuzní novosvětských kolibříků oživují svou přítomností naše města někdy již od posledních dubnových dnů, kdy přilétají až z daleké jižní Afriky. U nás pobudou pouze několik
měsíců a již v průběhu srpna odlétají zpět. Hlavní masy rorýsů přilétají na jaře během několika málo dnů. Ulice, které jsou jeden den ještě tiché, mohou být nazítří plné rorýsího křiku.
Střemhlavé lety skupinek rorýsů doprovázené charakteristickým křikem jsou nezbytnou součástí toku, slouží
ale také v průběhu hnízdění jako prvek posilující vazbu partnerů v páru. Sameček a samička letí v těsné blízkosti jeden od druhého, popřípadě se navzájem v těsném závěsu pronásledují. Během těchto honících letů oba
ptáci hlasitě pískají v synchronizovaném duetu, které se navenek slévá do jednoho hlasu. Naši rorýsi jsou navíc ptáci společenští, skupinky jednotlivých párů, které mohou být doprovázené nehnízdícími ptáky, mohou
čítat i několik desítek jedinců. Není divu, že křik takovýchto skupinek hravě přehluší i městský ruch.
Rorýsi dříve hnízdili pouze ve skalních štěrbinách nebo v dutých stromech, rozvoj měst jim ale přinesl nepřeberné množství nových
hnízdních možností. Hnízdo rorýsů je malá a plochá stavba z různých stébel, pírek, žíní či podobného materiálu, který je slepován na vzduchu tuhnoucími výměšky slinných žláz. Samička snáší do hnízda
nejčastěji dvě až tři bílá vajíčka, ze kterých se zhruba po 20 až 22 dnech líhnou holá mláďata. Rychlost jejich růstu je do značné míry závislá na počasí. Za chladných a deštivých dnů nejsou rodiče schopni
nachytat dostatečné množství hmyzu a doba pobytu mláďat na hnízdě se může prodloužit až o 14 dní. Mladí rorýsi jsou ale dobře připraveni na případná krátká období hladu. Brzy po vylíhnutí si
nahromadí značné množství rezervních látek, které jim pomohou přečkat třeba až týden bez potravy. Navíc jsou krátkodobě schopna upadnout do stavu jakési letargie, při které se jim sníží veškeré
metabolické a fyziologické pochody. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, kteří jim přinášejí potravu v podobě malých kuliček slepených z drobného hmyzu. Když se některý z
rodičů objeví u vletového otvoru s novým přídělem potravy, starší mláďata mu popolézají naproti a hlasitě žadoní.
V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsí tělo je
dokonale aerodynamické, křídlo je úzké a dlouhé s nápadně prodlouženou ruční částí. Letky jsou o poznání tvrdší než u jiných ptáků, takže bez problémů vydrží téměř neustálé mávání, za které jsou zodpovědné
létací svaly. A ty jsou díky speciálním fyziologickým adaptacím téměř neunavitelné. Rorýsi mohou létat i ve značných výškách, to jim zase umožňuje relativně větší povrch červených krvinek společně se speciálním
hemoglobinem majícím vyšší schopnost vázat kyslík v prostředí s jeho nižším obsahem.
Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí.
Hnízdící ptáci většinou tráví noc na hnízdě, ale nehnízdící rorýsi, ke kterým se v pozdějších etapách hnízdění přidávají i ptáci hnízdící a nakonec i vyvedená mláďata, nocují v hejnech vysoko na obloze. V podvečer
se slétají jednotlivé skupinky a za hlasitého křiku stoupají v těsném hejnu až do výšky mezi jedním a dvěma kilometry. Rorýsí spánek ale není tak tvrdý, jako je spánek náš, podobně jako u jiných ptáků se jedná o
série mikrospánků. Rorýsi jsou navíc schopni spát pouze na jednu polovinu mozku; zatímco jedna polovina odpočívá, druhá je schopna vnímat okolí. S rozbřeskem se rorýsi vrací v tichém letu zpět nízko nad zem, kde
pokračují ve svých vzdušných honičkách z předešlého dne.
Rorýs v domě
Nastává další sezóna zateplování panelových domů a z jihu
Afriky se k nám vrací rorýsi. Zdánlivě nesouvislé? Řada vlastníků regenerovaných panelových domů může potvrdit opak. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) každoročně vyjíždí
na záchranu rorýsů obecných (Apus apus), kteří jsou zateplováním paneláků ohroženi. Rorýsi, kteří si vybrali jako svá hnízdiště pláště střech, se k hnízdům dostávají větracími
otvory umístěnými pod samým okrajem střechy. Tyto otvory však bývají při zateplování zaslepeny mřížkou nebo izolací, hnízdiště jsou tak nenávratně ztracena a někdy dojde i k
zazdění živých mláďat, která pomalu hynou hladem. ČIŽP, přivolaná v okamžiku započaté rekonstrukce, omezí stavebníkům činnost na dobu potřebnou pro hnízdění rorýsů a
doporučí, jak postupovat šetrně tak, aby hnízdiště nebylo fyzicky zničeno. V případě, že stavebník hnízdiště zničil či kvůli rekonstrukční činnosti ptáci uhynuli, ČIŽP uloží pokutu, protože
rorýs je podle zákona druhem ohroženým požívajícím zákonné ochrany. Výše uložené pokuty může dosahovat v případě právnických osob až 2 000 000 korun.
Celé katastrofické situaci lze snadno předejít, nabízíme jednoduchý návod:
Plánujete rekonstrukci vašeho domu? Přesvědčete se, zda dům patří k těm, který si rorýsi vybrali k
hnízdění. Rorýse můžete každoročně sami přímo pozorovat od poloviny dubna do poloviny srpna. Největší pravděpodobnost, že ptáky uvidíte zaletovat do hnízd, je brzy po ránu a krátce před setměním. Pomoci vám může
příslušný odbor ochrany životního prostředí vašeho městského úřadu nebo některá z odborných zájmových organizací - Český svaz ochránců přírody (www.csop.cz), Česká společnost ornitologická (www.birdlife.cz), správa
chráněná krajinné oblasti nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (www.ochranaprirody.cz), často místní muzeum nebo vysoká škola přírodovědného směru. Samotná přítomnost rorýsího hejna v sídlišti je
nepřehlédnutelná, označení jednotlivých domů vyžaduje trochu trpělivosti a správné načasování. Ranní pozorování probouzejícího se sídliště a prvních vyletujících rorýsů je nezapomenutelným zážitkem, který vám vřele
doporučuji.
Jak rorýse poznáte? Je to drobnější tmavý pták, pro jehož siluetu jsou typická srpovitá křídla a lehce vidličkovitě vykrojený ocas. Prohání se v hejnech
rychlým letem mezi domy a hlasitým veselým "krí" zpestřuje pozdní letní odpoledne. Biologie druhu je velmi zajímavá - prakticky veškerý čas tráví ve vzduchu, kde se živí, páří ba dokonce i spí. Za
chladnějších dnů upadá do stavů strnulosti a vyletuje opět až s dalším teplým počasím. Každoročně odlétá přezimovat do jižní Afriky. Žije v párech a vrací se vždy na stejné hnízdo, které je proto
potřeba chránit. Na fasádě po něm nezbývají pobytové stopy. Nepřenáší žádnou známou nemoc ani parazity na člověka. Mláďata na hnízdě jsou velmi tichá.
Našli jste rorýse u vás v domě?Pak ještě před začátkem rekonstrukce potřebujete mít v ruce výjimku z ochranných podmínek rorýse. Tu získáte na základě vaší žádosti na
příslušném odboru ochrany životního prostředí krajského úřadu, v Praze na Magistrátu hl.m.Prahy (www.statnisprava.cz). Výjimka stanoví, kdy a jak je možno rekonstrukci provést.
Držením výjimky a dodržováním jejích podmínek se vyhnete riziku postihu ze strany ČIŽP. Teprve po udělení této výjimky je možné započít s rekonstrukcí. Prioritou při zateplení domů
je ponechání volných vletových otvorů. Existují i alternativní řešení, například v podobě speciálních budek, jejich použití je však potřeba považovat až za krajní možnost.
Přejeme vám i vašim rorýsům mnoho dalších nerušených let ve vašem zatepleném domě
Rorýs obecný (Apus apus) hnízdí v koloniích na vysokých budovách ve starší městské zástavbě, na panelových domech ve ventilačních průduchách, na věžích
a ojediněle i ve vyšších rodinných domcích. Vlivem oprav budov, zejména zakrýváním otvorů a dutin při zateplování zdí, výstavbě obytných podkroví a
opravě střech, přichází o vhodná hnízdiště. Pokud dochází k těmto úpravám v době hnízdění, mohou být přímo zazděna živá mláďata..
Načasování rekonstrukčních prací
Rorýs obecný za letu (klikněte pro detail) Na hnízdištích rorýsů neprovádět žádné stavební úpravy v době rozmnožování rorýsů tj. od 20. dubna do 10.srpna.
Jsou-li již započaty práce na domě, kde rorýsi hnízdí, ponechat prostor minimálně 2-3 pater od horního okraje s ventilačními průduchy bez lešení a dostavět
ho až poté, co rorýsi lokalitu opustí (tj. po 10.srpnu).
Ve výjimečných případech lze v rekonstrukci pokračovat i na horním patře, kde ve větracích otvorech hnízdí rorýsi. Pak je ovšem nutné omezit práce na cca
9:00 ? 15:00 denní doby, tak aby rorýsi mohli nakrmit mláďata ráno a večer. Doporučujeme posouzení odborníkem.
Stavební úpravy
- Nezaslepovat ventilační otvory (rorýsi tak přicházejí o svá tradiční hnízdiště, navíc dochází-li k tomu v době hnízdění, uhynou všichni ptáci, kteří jsou
v té době na hnízdě).
- Zachovat dosavadní profily otvorů, proti zatékání dešťové vody je možné nad otvory umístit plechové stříšky o přesahu cca 10 cm, popř. nainstalovat šikmo
seříznuté trubky. Okraje otvorů je potřeba zpevnit proti poškozování jinými druhy ptáků.
- Částečné zazdívání otvorů je možné, nechají-li se nezaslepené vletové štěrbiny dlouhé min. 7 cm.
- Stěnu pod otvorem je vhodné zdrsnit ? ošetřit rohovým profilem se síťkou opatřeným štěrkovým tmelem (což rorýsům umožní lépe se přichytit při přistávání)
? není nutné v případě, kdy je omítka dostatečně drsná.
Tyto úpravy byly úspěšně aplikovány několika stavebními firmami, které v roce 2003-2005 prováděly zateplování domů např. na pražském Jižním Městě. Kontakty
možno získat v ČSO.
Instalace umělých hnízdišť - speciálních budek pro rorýse
Rorýs obecný (klikněte pro detail) bližší informace lze nalézt na webu České společnosti ornitologické (ČSO) www.birdlife.cz (kategorie Pták roku 2004 ? rorýs obecný) či v sekretariátu ČSO tel: 274866700, email: cso@birdlife.cz, kde lze objednat informační brožuru o rorýsovi a jeho ochraně. Předem děkujeme za spolupráci při ochraně tohoto zajímavého ptačího druhu!
Vypracovala Česká společnost ornitologická ve spolupráci s OOP OI ČIŽP Praha.
Upravil Moravský ornitologický spolek ? středomoravská pobočka ČSO (www.mos-cso.cz).
Užitečná a správná je rekonstrukce sídlištních domů a zateplování jejich zdí. Ale někteří ptáci mohou při stavebně-technických
úpravách přicházet o svá hnízdiště, často bez náhrady. Nezřídka také může dojít k zazdívání jejich mláďat, která pak uhynou hlady
a chladem. Největšími specialisty na hnízdění ve ventilačních průduchách panelových domů jsou rorýsi. Téměř celá jejich
populace hnízdí ve městech, na sídlištích. Není nijak ekonomicky ani technicky náročné zachovat jejich hnízdiště nebo jim zajistit
náhradní „bydlení“. Pokud bydlíte v bytovém domě, který čeká rekonstrukce nebo tato již probíhá, moc vás prosíme, jestli můžete
bytovému družstvu, stavebnímu úřadu a stavební firmě poskytnout doporučení, jenž najdete zde. Děkujeme za rorýse, kteří bydlí s
námi a bez Vaší pomoci se neobejdou. O těchto pozoruhodných ptácích se více dozvíte tady.
1. pozorování z našich měst a vesnic – zapojte se
Už se to blíží… Na přelomu dubna a začátkem května se rorýsi vrací na svá hnízdiště, aby tu jako každý rok přivedli na svět malá
rorýsčata. Velmi by nám pomohlo, kdybychom od Vás dostali krátkou zprávu, kdy přilétli do Vašeho města či vesnice první
rorýsi. Naším cílem je zmonitorovat nejen přílet, ale i současné rozšíření rorýsů v ČR. Napište nám prosím sem:
info@mos-cso.cz. Stačí uvést název obce (a její část nebo i název sídliště) a datum, kdy se objevil první zástupce tohoto ptačího
druhu. Pokud odhadnete i počet, bude to výtečné. Do předmětu zprávy napište heslo „rorýs“ – půjde o naši prioritu. Jestliže máte
i nějakou konkrétní zkušenost s rorýsi, určitě nám také dejte vědět. Děkujeme.
Rorýs obecný – ten, který žije na obloze
(latinsky Apus apus, slovensky dážďovník obyčajný, anglicky Swift)
„Sríí – sríí – sríí“ se nám při teplých letních večerech ozývá nad hlavou. To když hejno lovících rorýsů rychle proletuje mezi
sídlištními domy. Krásná a zajímavá podívaná. Z okna našich výše položených bytů jako bychom je měli na dosah, když se na
poslední chvíli vyhýbají domu. Láká je hmyz, který se zdržuje u vyhřátých zdí. Přes den za slunečného počasí loví často spolu s
vlaštovkami vysoko na obloze, až ve výšce 1 km nad městy, lesy i horskými hřebeny. Při chladných dnech hledá potravu nad vodními plochami.
Samička se vzhledově neliší od samečka. Ti dva tvoří věrný pár na celý život. Z jihu se vracejí samostatně a setkávají se až na
hnízdišti. Hnízdní kolonie rorýsů se téměř výhradně nalézají ve městech i menších obcích (kolem 95 %). Hnízda si staví v
nejrůznějších dutinách (ventilační průduchy, římsy pod střechami) panelových i menších obytných domů nebo ve věžích kostelů.
Každý rok na stejném místě. Rozpětí srpovitých křídel štíhlých rorýsů je 40 – 44 cm. Celé jejich tělíčko je tmavě hnědé až černé, jen brada je světlejší krémová.
Rorýs obecný je přísně tažný druh. Zimuje v tropických oblastech Afriky jižně od Sahary. K nám se vydává na pouhé 3 měsíce,
aby tu vyvedl mladé. Zůstává u nás nejkratší dobu ze všech tažných ptáků.
Hledáme-li dokonalého letce, pak jsme jej našli. Rorýs tráví většinu života ve vzduchu a při aktivním letu dosahuje rychlosti 90 –
200 km/hod. Je nejrychlejší z našich ptáků. Udává se, že mladí rorýsi se po vylétnutí z hnízda celé 2 roky nedotknou země. Ve
vzduchu loví potravu, koupou se v dešti, spí a dokonce se na obloze i milují. Po dvou letech si pohlavně dospělí ptáci najdou
svého druha či družku a začnou stavět hnízdo z materiálu, který pochytají ve vzduchu (peříčka, stébla, srst).
Hnízdí pouze jednou za rok (hlavně květen - červenec) a nejčastěji snáší 2 - 3 čistě bílá vajíčka, na nichž střídavě sedí oba rodiče
(18 – 20 dnů). Za chladných dnů a v noci snůšku zahřívají oba rodiče současně. Protože jsou rorýsi potravně velmi závislí na
průběhu počasí, musí při špatném počasí lovit daleko od svých hnízdišť. Naštěstí jsou na to mláďata uzpůsobena. Dokáží vydržet
bez potravy až 9 dní, aniž by to narušilo jejich vývoj (krmení do 50 dní). Průměrný rorýsí život je dlouhý 7 let. Nejstarší známý rorýs se dožil 21 let.
Literatura: Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu (K. Mullarney, L. Svensson, D. Zetterström, P. J. Grant, 1999, překlad 2004)
Ptáci 3/I (Karel Hudec a spol., 1983) Ptáci – průvodce přírodou (Walter Černý, Karel Drchal, 1990) Atlas ptáků České a Slovenské republiky (Jan Dungel, Karel Hudec, 2001)
Ochrana rorýse obecného
Jedná se o zvláště chráněný druh živočicha. Kategorie: ohrožený. Dále citace ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., § 50): „Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi
užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. … Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných
živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či
přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.“ Za porušení zákona ukládá orgán ochrany přírody v odůvodněných
případech pokutu až 1 milion Kč. Cílem této kampaně je ochránit rorýse a zároveň vyjít vstříc stavebním úpravám domů, které činí naše bydlení lepším.
Informace pro bytová družstva, stavební firmy a stavební úřady, které tomu mohou pomoci, naleznetezde (ke stažení leták ve Wordu, možno volně tisknout).
SOUTĚŽ o nejpozoruhodnější snímek rorýse
Výherkyní se stala paní Simona Jemelková z Olomouce, která za 1. místo obdržela nově vydaný a rozšířený atlas Naši ptáci
(dříve Z ptačí říše). Gratulujeme! Na obrázku je rorýs, kterého zachránila a pomohla mu vrátit se zpátky na nebe.
Přes jistou vnější podobnost s pěvci patří do řádu svišťounů, kam jsou řazeni např. i kolibříci. Je jen o málo větší než vlaštovka, ale celý černý, s krátkým vykrojeným
ocasem a dlouhými srpovitými křídly. S hlasitým pokřikem létá ve skupinách kolem budov, věží, popřípadě skal. Celý den je ve vzduchu, nikdy neusedá, jen občas zaletuje ke
hnízdu. Živí se "vzdušným planktonem", tedy převážně drobným až středně velkým hmyzem, který je unášen vzdušnými proudy. Původně byl obyvatelem skal a stromových dutin, dnes žije téměř výhradně ve městech,
kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na
sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.
Rorýsi dříve hnízdili pouze ve skalních štěrbinách nebo v dutých stromech, rozvoj měst jim ale přinesl nepřeberné množství nových
hnízdních možností. Hnízdo rorýsů je malá a plochá stavba z různých stébel, pírek, žíní či podobného materiálu, který je slepován na vzduchu tuhnoucími výměšky slinných žláz. Samička snáší do hnízda
nejčastěji dvě až tři bílá vajíčka, ze kterých se zhruba po 20 až 22 dnech líhnou holá mláďata. Rychlost jejich růstu je do značné míry závislá na počasí. Za chladných a deštivých dnů nejsou rodiče schopni
nachytat dostatečné množství hmyzu a doba pobytu mláďat na hnízdě se může prodloužit až o 14 dní. Mladí rorýsi jsou ale dobře připraveni na případná krátká období hladu. Brzy po vylíhnutí si
nahromadí značné množství rezervních látek, které jim pomohou přečkat třeba až týden bez potravy. Navíc jsou krátkodobě schopna upadnout do stavu jakési letargie, při které se jim sníží veškeré
metabolické a fyziologické pochody. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, kteří jim přinášejí potravu v podobě malých kuliček slepených z drobného hmyzu. Když se některý z
rodičů objeví u vletového otvoru s novým přídělem potravy, starší mláďata mu popolézají naproti a hlasitě žadoní.
V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsí tělo je
dokonale aerodynamické, křídlo je úzké a dlouhé s nápadně prodlouženou ruční částí. Letky jsou o poznání tvrdší než u jiných ptáků, takže bez problémů vydrží téměř neustálé mávání, za které jsou zodpovědné
létací svaly. A ty jsou díky speciálním fyziologickým adaptacím téměř neunavitelné. Rorýsi mohou létat i ve značných výškách, to jim zase umožňuje relativně větší povrch červených krvinek společně se speciálním
hemoglobinem majícím vyšší schopnost vázat kyslík v prostředí s jeho nižším obsahem.
Nastává další sezóna zateplování panelových domů a z jihu
Afriky se k nám vrací rorýsi. Zdánlivě nesouvislé? Řada vlastníků regenerovaných panelových domů může potvrdit opak.
Jak rorýse poznáte?
Našli jste rorýse u vás v domě?Pak ještě před začátkem rekonstrukce potřebujete mít v ruce výjimku z ochranných podmínek rorýse. Tu získáte na základě vaší žádosti na
příslušném odboru ochrany životního prostředí krajského úřadu, v Praze na Magistrátu hl.m.Prahy (www.statnisprava.cz). Výjimka stanoví, kdy a jak je možno rekonstrukci provést.
Držením výjimky a dodržováním jejích podmínek se vyhnete riziku postihu ze strany ČIŽP. Teprve po udělení této výjimky je možné započít s rekonstrukcí. Prioritou při zateplení domů
je ponechání volných vletových otvorů. Existují i alternativní řešení, například v podobě speciálních budek, jejich použití je však potřeba považovat až za krajní možnost. 
