HOFIKOVY   TOULKY KRAJINOU

Odlétnout ke  včelám - teď!

    Loučím se s kapelou 5kg! Jsem rád za všechny příběhy, které jsme spolu prožili.
    Vracím se zpět do svých světů, blíž k přírodě, hudbě a
    včelám, ale těším se, že si občas zahrajeme staré  fláky pětikila. 
    Díky za minulá souznění! Honza F..
                                                                                                                               ..... a na závěr
    písničku

 

Cenu mají jen Kachní diamanty!”

Cenu mají pouze Kachní diamanty!

 

Péťa má psa

Tvé kopce krajino

 

ALAMEDA - SAN FRANCISKO
 Fotografie z pobytu v San Francisku 28.4. - 4.6.2008
PlážeMěsto, Přístav , Parky, Hornet,   Další hofikovy fotky: ALBA,

Mraky nad  Anglií

Mraky nad oceánem

Obláčky nad Anglií

Za mnou zapadá slunce sanfranciské...



 

                                 SILVINALAMEDIN     20. DUBNA 2008
TOULKY SE SILVINALAMEDINEM, KAMENEM ZVLÁŠTNÍHO VÝZNAMU

Vylez mi na záda a rozhlédni se jaké to tu mám krásné.

Vylez mi na záda a rozhlédni se jaké to tu mám krásné.

Vzdálené a blízké kameny s tebou hledají společnou řeč.

Zastav se u kapličky nad Polevskem, Silvinalamedine.

Vzdálené a blízké kameny s tebou hledají společnou řeč.

Zastav se u kapličky nad Polevskem, Silvinalamedine.

Odpočívej ve větvích Silvinalamedine.

Odpočívej ve větvích Silvinalamedine.

Odpočívej v koruně stromu, Silvinalamedine, kamenný ptáčku.

Odpočívej v náruči mechu.

Odpočívej v koruně stromu, kamenný ptáčku.

Odpočívej v náruči mechu.

Povídej si s břečťanem, Silvinalamedne.

Na keři ležíš, hledíš k nebi.

Povídej si s břečťanem, Silvinalamedne.

Na keři ležíš, hledíš k nebi.

Silvinalamedin spí na keři. Oči vidí, rozum nevěří.

Silvinalamedin spí na keři. Oči ho vidí, rozum nevěří.

Kdo tomu věří, najde mě v keři.

Kdo tomu věří, najde ho v keři.

Kamarád mechový hnát tě nechá v klidu spát.

I za mříží jsi svobodný, Silvinalamedine.

Kamarád mechový hnát tě nechá v klidu spát.

I za mříží jsi svobodný, Silvinalamedine.

Bortí se lidské obydlí, ty jsi pevný a stálý, Silvinalamedine.

Na co myslíš?

Jsi pevný a stálý.

Na co myslíš?

Ne vše je čisté.

Ne vše je čisté.

Kam dnes pospícháš, Silvinealamedine?

Kam dnes pospícháš, Silvinealamedine?

 

Hofikovy pětikilové toulky krajinou.Jablonec nad Nisou 3.dubna 2008

Po dlouhé zimě cítím potřebu lehnout si na rozehřátou mez. Vyhřívat se. Zastavit slunce na několik dnů. Nepohnout se. Koukat přes koruny stromů na nebe a oblaka. Cítit závany větru a ztratit pojem o čase.

Jaro už o sobě občas dává vědět. Kolem čtvrté hodiny ranní ptáci řvou tak silně, že přes den je jejich štěbetání jen mlčení. Znám ptačí koncerty v okamžiku kdy noc začíná zlehka ustupovat ránu. Kdo v té době ležel uprostřed přírody a zažil to, nezapomene na tu sílu. Odehrává se to jenom zpočátku jara. Později už mají ptáci jiné starosti. Hledají partnery. Staví hnízda. Starají se o zahřívání vajíček nebo krmí mláďata.

Předevčírem byl nádherný slunečný jarní den. Včera bylo šedivo, chladno a pršelo. Dnes dopoledne krátce sněžilo. Čekám. Už nechci další chlad.

                         CESTA SAMOTULNÁ         10. února 2008

PĚŠKY A KLIKATĚ OD MALÉ SKÁLY DO TURNOVA. STŘÍDAVĚ PO PRAVÉM I LEVÉM BŘEHU JIZERY.

Cesta z Malé Skály na Rakousy.

A cesta se kroutí.

Nahoře v Jizerských horách je okouzlující ráno. Hluboce modrá obloha a první sluneční paprsky rozsvěcí kopce. Starý autobus sjíždí ze zářícich vrcholů dolů. Rokle a prolákliny kolem Jizery jsou naplněny mlhavým oparem a tvoří velká bělavá jezera. Naproti se z jednoho mlhavého jezírka zdvíhá zalesněný svah. Za ním právě trčí ozářen sluncem vlhký a třpitivý úd bzovského kostela. Po straně je vrchol věže ještě potažený jiskřící jinovatkou. Klesáme ostrými zákrutami a nořime se do stínu údolí. Je neděle ráno. Malá Skála ještě spí . Vyskakuju. Autobus pšoukne zabrblá a mizí. Je ticho. Zdá se, že tady dole u Jizery je ještě šero. Stěny suchých skal jsou ještě temné. Krajina kolem má šedavý nádech. Jen sem tam vyráží ze staré trávy sněženky.  Psi za ploty mě zdraví. Jdu pěšky po staré klikaté silničce lesem podél řeky Jizery směrem na Rakousy. Malým otesánkům házím větve a kamínky. Bavím se jak se kutálejí svahem a šustí v listí. Zdola mluví Jizera a voní svojí vlastní vůní. Už se důvěrně známe. Až se v létě rozehřeje budu do ní vkladat tělo . Ona mě bude objímat a unášet. Teď má ale své studené dny a přede mnou je samotulná cesta.

Třikrát a dost!

Odcházím.

Proplétám se do všech stran.

Sněženky bílé a listy ještě ojíněné.

Po schodech chodili, v chalupách žili.

Patníků zuby ,asfaltový jazyk z huby.

Betonová stěna mostu o kterou si brousí zuby čas.

Cesta do záře.

Cesta do záře

Potom koleje uvidíš.

Táhne se z tunelu do dáli, pres řeku most rezavý.

Pod mostem šumí řeky vlnky.

Lehlé trávy na náspu nad tratí slunce postříbří a pozlatí.Nebo je to hřbet spícího zvířete?

Rozhovor starých jabloní.

Výhled na Malou Skálu.

Krasy krás chaloupky prostý jas.

Klokočí, Zbiroh, Kalich, Panteon, Frýdštejn, Suché skály.

Vysoko jsem dost abych viděl most.

Ovečky na stráni ten pohled nedá mi.

Sady a kameny vypráví.

To je koloušek?

Chalupy na opuštěném místě. Co tu najdu příště?

Chalupy a křížek.

Cesta blátem lidi a sloupy dráty elektřinu vedou.

Kdo je tu doma? Markéta Lazarová?

Křížek ve starých sadech vypráví o časech a lidech.

V louce dům je hrad.

Opouštím vás chalupy. Jste tu jak dvě buchty na pekáči a já jsem tak hladový.

 

Jizera.

Kaluže, stružky, štěrk a vlnky.

Křupy křup! Do ní dup.

Cesty z domova do všech stran vyžrané.

Larvičky, larvy, larvátka. Malá hladová háďátka.

Padne kmen už nemůže vstát.

Dlaskův  statek v Dolánkách u Turnova.

Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova

Brána do statku.

Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova

Dlaskův  statek v Dolánkách u Turnova

Dolánky.

Slunce si hraje. Prolejzá bránou, Na zemi ktreslí si.

Dlaskův  statek v Dolánkách u Turnova

Dolánky, Drábovna, Rotštejn, Turnov, Bartošova Pec, Frýdštejn, Kopanina.

Starý dům vypráví.

Kdysi tu žili lidé.

Jizera si povídá s nebem.

Jez v Dolánkách u Turnova.

Louka naproti Zrdcadlové Koze.

Kam běžíš? Čím to voníš? Jizero!

Zámek Hrubý Rohozec.

Naženou Jizeru do náhonu.

Roztočí cvakcvakcvak zubatá kola.

Kola, kola!. Zubatá! Zubatá!

Pohled přes hladinu Jizery od Zrcadlové Kozy.

Zrcadlíš se, Jizero, u Zrcadlové Kozy.

Jez.

Loučím se Jizero! Zase příjdu.

Co tomu říkáš, svatý?

Zil -byl králík jeden v králíkárně sám. 30let je snědený a ten člověk pohřbený.

Dům opuštěný.

Sad pustý.

Kostel a hřbitov v Turnově.

Večer šeří Jablonec.

UŽ JSME ZPÁTKY V JABLONCI. DOBRÝ DEN!  DOBROU NOC!

Bylo to hezké, Bylo to nadějné. Bylo v tom očekávání.

Stalo se to 10. února 2008. Hofik.


 

Počítadlo stránek 5kg