HOFIKOVY   TOULKY KRAJINOU

Loučím se s kapelou 5kg! Jsem rád za všechny příběhy, které jsme spolu prožili. Vracím se zpět do svých světů, blíž k přírodě, hudbě a včelám, ale těším se, že si občas zahrajeme staré  fláky pětikila.  Díky za minulá souznění! Honza F..                                                                                                                            ..... a na závěr písničku   “Cenu mají jen Kachní diamanty!”

ALAMEDA - SAN FRANCISKO
 Fotografie z pobytu v San Francisku 28.4. - 4.6.2008
Pláže,  Město, Přístav , Parky, Hornet,   Další hofikovy fotky: ALBA,

Obláčky nad Anglií

Za mnou zapadá slunce sanfranciské...

                                 SILVINALAMEDIN     20. DUBNA 2008
TOULKY SE SILVINALAMEDINEM, KAMENEM ZVLÁŠTNÍHO VÝZNAMU

Vylez mi na záda a rozhlédni se jaké to tu mám krásné.

Vzdálené a blízké kameny s tebou hledají společnou řeč.

Zastav se u kapličky nad Polevskem, Silvinalamedine.

Odpočívej ve větvích Silvinalamedine.

Odpočívej v koruně stromu, kamenný ptáčku.

Odpočívej v náruči mechu.

Povídej si s břečťanem, Silvinalamedne.

Na keři ležíš, hledíš k nebi.

Silvinalamedin spí na keři. Oči ho vidí, rozum nevěří.

Kdo tomu věří, najde ho v keři.

Kamarád mechový hnát tě nechá v klidu spát.

I za mříží jsi svobodný, Silvinalamedine.

Jsi pevný a stálý.

Na co myslíš?

Ne vše je čisté.

Kam dnes pospícháš, Silvinealamedine?

Jablonec nad Nisou 3.dubna 2008 Po dlouhé zimě cítím potřebu lehnout si na rozehřátou mez. Vyhřívat se. Zastavit slunce na několik dnů. Nepohnout se. Koukat přes koruny stromů na nebe a oblaka. Cítit závany větru a ztratit pojem o čase. Jaro už o sobě občas dává vědět. Kolem čtvrté hodiny ranní ptáci řvou tak silně, že přes den je jejich štěbetání jen mlčení. Znám ptačí koncerty v okamžiku kdy noc začíná zlehka ustupovat ránu. Kdo v té době ležel uprostřed přírody a zažil to, nezapomene na tu sílu. Odehrává se to jenom zpočátku jara. Později už mají ptáci jiné starosti. Hledají partnery. Staví hnízda. Starají se o zahřívání vajíček nebo krmí mláďata. Předevčírem byl nádherný slunečný jarní den. Včera bylo šedivo, chladno a pršelo. Dnes dopoledne krátce sněžilo. Čekám. Už nechci další chlad.                          CESTA SAMOTULNÁ         10. února 2008 PĚŠKY A KLIKATĚ OD MALÉ SKÁLY DO TURNOVA. STŘÍDAVĚ PO PRAVÉM I LEVÉM BŘEHU JIZERY. Nahoře v Jizerských horách je okouzlující ráno. Hluboce modrá obloha a první sluneční paprsky rozsvěcí kopce. Starý autobus sjíždí ze zářícich vrcholů dolů. Rokle a prolákliny kolem Jizery jsou naplněny mlhavým oparem a tvoří velká bělavá jezera. Naproti se z jednoho mlhavého jezírka zdvíhá zalesněný svah. Za ním právě trčí ozářen sluncem vlhký a třpitivý úd bzovského kostela. Po straně je vrchol věže ještě potažený jiskřící jinovatkou. Klesáme ostrými zákrutami a nořime se do stínu údolí. Je neděle ráno. Malá Skála ještě spí . Vyskakuju. Autobus pšoukne zabrblá a mizí. Je ticho. Zdá se, že tady dole u Jizery je ještě šero. Stěny suchých skal jsou ještě temné. Krajina kolem má šedavý nádech. Jen sem tam vyráží ze staré trávy sněženky.  Psi za ploty mě zdraví. Jdu pěšky po staré klikaté silničce lesem podél řeky Jizery směrem na Rakousy. Malým otesánkům házím větve a kamínky. Bavím se jak se kutálejí svahem a šustí v listí. Zdola mluví Jizera a voní svojí vlastní vůní. Už se důvěrně známe. Až se v létě rozehřeje budu do ní vkladat tělo . Ona mě bude objímat a unášet. Teď má ale své studené dny a přede mnou je samotulná cesta.   UŽ JSME ZPÁTKY V JABLONCI. DOBRÝ DEN!  DOBROU NOC! Bylo to hezké, Bylo to nadějné. Bylo v tom očekávání. Stalo se to 10. února 2008. Hofik.   Počítadlo stránek 5kg